Je týden po Novém roku a myslím si, že mnoho lidí už stihlo svoje předsevzetí porušit, jak to ale udělat, abychom nezklamali toho nejdůležitějšího – SEBE SAMÉHO? Abych pravdu řekl, nejsem zrovna zastáncem novoročních předsevzetí, protože člověk si ho může dát naprosto kdykoli a přelom roku k tomu nepotřebuje. Možná vzhledem k tomu, že“deadliny“ máme všichni rádi, tak je nový rok takový jeho prototyp. Každopádně nějaké bilancování úspěchů, nebo naopak propadáků, bychom si každý měli jednou za čas udělat. To dobré použít znovu a z toho zlého (nebo co nefungovalo) se poučit. Nikdy však není dobré se jenom koukat do minulosti, ale nahlédnout i do budoucnosti!
A co v budoucnosti?
Je dobré si představit, kam se chceme dostat. Možná je momentálně takový cíl těžko splnitelný, a tak není nic lepšího, ne ho rozdělit do více částí a plnit jej postupně, protože co je pro nás nejlepší motivace? Odškrtání si v našem To-Do listu pokroky!
Cíle, které nemůžeme kontrolovat na denní bázi, jsou mnohem těžší v cestě za naším snem.
Řekněme si to na příkladu sportu, který mám už odmalička rád. Mým cílem bude jít každý den do posilovny/tělocvičny/na hřiště a udělat 10 hodů na koš, protože se v tom chci zlepšit. To je celkem hračka, že? Dost možná těch hodů udělám víc, předtím/potom si zadribluji, „zaposiluji“ si, nebo cokoliv jiného, ale vím, co je můj cíl a to prostě musím udělat a vždy vím, že se mi to podařilo. Na druhou stranu mohu mít cíl, že se stanu nejlepším basketbalistou pod sluncem…
Jak to ale budu měřit?
Cíl to nepochybně je, ale vím vůbec, co všechno to obnáší? Čím začít? Možná driblingem, házením dvojek, trojek nebo teoretickým pohybem na hřišti. Ale nevíme, ani jak dlouho bychom měli trénovat. Jsme prostě v pasti. Je to hrozně široké spektrum a my tedy nemáme představu o reálnosti dosažení tohoto cíle, to nám vezme hrozně moc energie a mimo to nezpozorujeme ani pořádné zlepšení. Palivem lidí je úspěch, ale v tomto případě pořádně neuvidíme ani dílčí výhry, a tak mohou zůstat brzy „na suchu“.
Takže jak na to?
Celkem dobrým nápadem je vymyslet si několik kroků, v čem bychom se rádi zlepšili, kam bychom rádi směřovali nebo jaký je náš cíl. Tento „postup“ by měl být iterovaný od lehčího k těžšímu. Samozřejmě je dobrý si dát nějaký REÁLNÝ deadline, protože je prostě a jednoduše milujeme.
Co si tedy připravit jeden týdenní plán, který jednoduše zvládneme?
Já si dám cíl přečíst knížku, která je sice zajímavá, dlouho se na ni chystám, ale stále ji nemohu dočíst (Teorie nevzdělanosti – Konrad Paul Liessmann).
Teď si musím říct, kolik toho musím každý den přečíst. Zbývá mi 108 stránek, tedy každý den přečtu 15 stránek, to není nic moc velkého, takže to splním jednoduše. Vždy si musíte být jistí, že se to dá stihnout třeba za 7 dní a nebude vás to příliš omezovat. Pokud se toho nedá reálně dosáhnout, je to příliš velký úkol. Pokud mám takový cíl, mohu ho rozdělit do více malých a pracovat na něm postupně třeba po 7 dnech.
Kde je náš problém?
Všichni se soustředíme na ten zářící obrovský cíl, který bychom rádi měli okamžitě, ale když přijde na řadu práce, vetšinou si řekneme „Sakra, dnes se mi nechce, udělám to třeba zítra, však na to mám celý život!“. Ne, nemáš na to celý život, ale jenom 7 dní!
Jakmile je to na konci týdne hotové, je čas na feedback a pokračování novým cílem.
Toto se dá samozřejmě vzít i z dlouhodobého hlediska, ale většinou je to mnohem náročnější právě v udržení pozornosti.
Může to být například tato posloupnost na roční interval (a to už určitě teď vidíte, že některé úlohy by zasloužily větší upřesnění):
- Učit se angličtinu. V úterý a čtvrtek vždy 30 min.
- Vycestovat na 2 měsíce (delší dobu) do zahraničí.
- Udělat jazykový certifikát.
- Přihlásit se na letní zahraniční stáž.
Můžeme vidět, že se náročnost stupňuje a je v tom jasný řád. Teď vám už nic nebrání tomu, dělat jednoduché krátké iterace a tím dosahovat našich cílů bez „znechucení“. A nevíte do čeho se pustit?
Zde je pár tipů z okruhu financí, protože ty určují mnoho našich cest!
Třeba v těchto článcíc – Články o financích
